zajímavá místA v Chýnově a okolí

    Jeskyně   ... 

        Chýnovská jeskyně byla zpřístupněna již roku 1868 a to jako první jeskyně na území ČR vytvořená činností podzemního toku v krystalických vápencích a amfibolitech. Od roku 1992 byla tato jeskyně prohlášena národní přírodní památkou. Je to také největší přirozené zimoviště netopýra řasnatého u nás. Délka turistické trasy je 220 m, převýšení 42 m. Teplota vzduchu 5 - 9 stupňů Celsia. Doba prohlídky je cca 40-45 minut a vzhledem k náročnosti trasy se nedoporučuje vstup dětem do 3 let, osobám se zdravotními problémy.

Jeskyně se nalézá na modré turistické značce, 5 km od železniční stanice Chýnov, pod jižním svahem Pacovy hory, vysoké 522 m a byla objevena náhodou při lámání kamene v roce 1863. Zpřístupněna široké veřejnosti byla roku 1888 a od roku 1949 je přírodní rezervací. Vyskytuje se v masívu našedlého mramoru. Je ojedinělá svojí velikostí, chodby sestupují v několika úrovních až do hloubky 37 m k podzemnímu potoku. Celková zatím zjištěná délka jeskyně je 1170 m, přičemž přístupných je z toho zatím jen cca 480 metrů. Z chodeb jsou nejzajímavější Schwarzenberská s Čertovými schody, Malovecká s Čertovým jezírkem a Slavníkovců s kaplemi sv. Víta a Vojtěcha a skupinou obřích hrnců, tzv. "Žižkova palba". Podzemní potok vytéká z labyrintu jako Rutický pramen do Chýnovského potoka o pět kilometrů dále.
Vchod do Chýnovské jeskyně byl objeven v malém selském lomu na jižním svahu kopce.

V létě roku 1863 pracoval v lomu skalník jménem Vojtěch Rytíř. Při práci podle pověsti upustil kladivo, které zapadlo do rozsedliny ve skále a aby nástroj našel, musel se do skalní pukliny protáhnout. Překvapen zjistil, že úzká štěrbina ve skále se mění v širokou chodbu a pokračuje do hloubky. Již několik dnů po objevu společně s ing. Wettem objevitelé a průzkumníci jeskyni zaměřili a zhotovili první mapu podzemních prostor.

Tak byla objevena jedna z největších a nejkrásnějších jeskyní v Čechách. První, kteří se dovnitř odvážili, byli pan Jan Strnad, který byl dozorcem nad vápnem a skalníci pánové Josef Janů a Jan Švehla. Již několik dnů po objevu společně s Ing. Wettem jeskyni zaměřili a zhotovili první mapu podzemních prostor. Od roku 1865 začal v jeskyni pracovat rolník z Dolních Hořic pan Josef Rothbauer. Ten v chodbách odkopal usazeniny, do strmých úseků jeskyně umístnil žebříky a úpravou vchodu umožnil v roce 1868 prvním návštěvníkům prohlídku jeskyně. Pan Josef Rothbauer a po něm zejména jeho vnuk pan Václav Rothbauer, se zasloužili především o velmi citlivé a přitom nápadité zpřístupnění jeskyně a to zbudováním kamenných schodišť, můstků, úpravou areálu a také první elektrifikací turistické trasy v roce 1952. Svou činnost v jeskyni zahájil v roce 1939 také student pan Vladimír Homola, který objevil několik významných částí systému a studoval zde geologii, hydrologii a morfologii Chýnovského krasu. V roce 1962 proven pan František Skřivánek stopovací zkoušku v podzemním toku Chýnovské jeskyně a zjistil, že vody vytékají na povrch v tzv. Rutické vyvěračce. V následujících letech se jeskyňářům podařilo objevit ještě řadu dalších zajímavých chodeb, z nichž nejvýznamnější jsou trvale zatopené prostory, prozkoumané členy České speleologické společnosti v 80. letech 20. století.

Voda do krasového systému Chýnovské jeskyně proniká z okolních nekrasových hornin. Protéká vápencovou zónou, která působí jako drenážní vrstva a na jejím okraji v místě "Rutické vyvěračky" vytéká na povrch. Na své cestě podtéká některé povrchové potoky v dané oblasti, přičemž tato povrchová voda do podzemního toku neproniká. Teplota vody v jeskyni je poměrně velmi stálá a pohybuje se kolem hodnoty 8-9 ^oC a průtok se pohybuje v rozmezí 5-10 litrů za vteřinu. Rutická vyvěračka je dnes podchycena pro vodovodní síť a pro zachování její vysoké kvality bylo nad vápencovým masivem v roce 1992 vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. V posledních letech jsou systematicky sledovány podzemní průtoky i jejich závislost na srážkách, což může přinést nové poznatky zejména o původu, síti a zdrojích podzemních vod.

Občas se v jeskyni pořádají také zvláštní prohlídky do jinak běžně nepřístupných prostor.  Zaměstnanci Vás vybaví helmou a svítilnou. Jedná se o prohlídky pro odvážnější jedince, protože prohlídka zahrnuje náročné lezení po mokrých cestách, protahování se úzkými otvory ve skále a obtížné výstupy do temných zákoutí jeskyně. Tato prohlídka opravdu není vhodná vzhledem ke své náročnosti pro malé děti a starší méně pohyblivé či nemocné jedince. Odměnou jsou však nevšední zážitky, můžete spatřit netopýra (zdržuje se zde například netopýr řasnatý - Myotis nattereri, netopýr velký - Myotis myotis, netopýr ušatý - Plecotus auritus, netopýr vodní - Myotis daubentoni), jeskynní perly, průvodkyně Vám ukážou jak vše vznikalo a vyzkoušíte si jak se cítí ti, kdo tyto nepřístupné prostory objevovali.  

Provozní doba Chýnovské jeskyně:
pondělí:                                             zavřeno
duben - červen, září Út- Ne:     9:00 - 15:30
červenec - srpen Út- Ne:            9:00 - 17:00
říjen Po- Pá:                                     10:00, 12:00, 14:00
listopad - březen:                           zavřeno

Správa Chýnovské jeskyně
Dolní Hořice 54
391 55 Chýnov
tel.: 381 299 034, GSM 724 330 365
fax.: 381 299 255
E-mail: chynov@caves.cz

A jak se k jeskyni dostanete ? 

 pěšky --- pokud přijedete autobusem (autobusová zastávka je přímo u hospůdky Na Křivé) nebo vlakem (vlaková zastávka Chýnov - vystoupíte z vlaku a dáte se vlevo).

1) buď můžete jít stále po hlavní silnici až k lesu a před lesem na křižovatce zahnete vpravo, minete kamenolom a penzion Pacovka, na prvním rozcestí/křižovatce se dáte doprava a poté opět doprava, cesta mírně do kopce Vás zavede přímo k jeskyni.

2) nebo můžete sledovat modrou značenou stezku, což znamená přejít koleje a jít 100 metrů na konec obce, za cedulí konec obce se po cca 100 metrech dáte na polní cestu, ta Vás dovede k potoku, přes louku podél vysoké meze půjdete cca 200 metrů až nalevo uvidíte pěšinu vzhůru do sadu, tou se dáte kolem včelích úlů a jakmile zdoláte kopec,  jste u jeskyně.

na kole --- na kole je cesta naprosto stejná jako pěšky, jen tam budete dříve, závěrečná pasáž je však jen pro dobré cyklisty.

autem --- pokud přijedete od Brna/Pelhřimova nebo od Prahy/Tábora, projedete Chýnovem a na křižovatce v kopci na náměstí se dáte rovně (ti co přijedou od Tábora) a nebo vpravo (ti co přijedou od Pelhřimova). Dále pojedete cca 1 kilometr až narazíte na naší hospůdku Na Křivé (velké žluté stavení nalevo), přejedete železniční koleje a pojedete stále rovně až k lesu. Před lesem na křižovatce se dáte vpravo a pojedete stále po hlavní cestě rovně. Na první křižovatce odbočíte vpravo, po 100 metrech je další křižovatka na které zahnete opět vpravo. Vyjedete mírný kopec alejí a jste u jeskyně. Parkovat lze zdarma přímo před vstupem do jeskyně, nebo podél příjezdové cesty.

   Pacova hora  a  Kamenolom ...

     Název  Pacova hora  není odvozen od města Pacova, jak by se mohlo zdát, ale vznikl zkomolením původního názvu Pecová hora, podle malých pecí na pálení vápna zřízených dříve v jejím okolí. Vápenec se za stejným účelem těžil i v nedaleké Kladrubské hoře a dalších menších lomech v okolí. Přestože o lomu v Pacově hoře se konkrétně zmiňuje až zpráva z roku 1747, lze z historických pramenů dovodit existenci chýnovského vápenictví již v 15. století. Kolem roku 1830 byly na chýnovském panství v provozu čtyři vápenky patřící knížeti Schwarzenberkovi. Původně se vápenec lámal tak, že se ložiska vybírala shora, většinou na základě vyhledání virgulí. Základ dnešnímu lomu byl dán v roce 1857, kdy mohutné ložisko vápence bylo otevřeno lomovou stěnou v celé výšce kopce. Těžba vzrůstala s poptávkou po kvalitní surovině z Chýnovska. Roku 1878 byla proto v Pacově hoře postavena již třetí velká pec na pálení vápna. Dne 14. srpna 1879 vyjel z Pacovy hory první silniční parostroj v Čechách od anglické firmy Aveling & Porter, aby zajišťoval odvoz vápna do Tábora. Přestože jezdil denně, muselo vypomáhat, dle záznamů, ještě zhruba deset koňských potahů. Velmi dobrým vedením a organizací podnik nadále vzkvétal, takže těsně před I. světovou válkou bylo zde zaměstnáno 260 dělníků a produkce vápna dosahovala až 17.000 tun ročně.

V Chýnově byla také postavena velká vápenka s kruhovou pecí o 24 komorách. Lomy v Pacově a Kladrubské hoře byly s touto vápenkou propojeny úzkorozchodnou dráhou. Od roku 1928 vznikla společnost s ručením omezeným Chýnovské vápenky. Tato pak kromě vápna dodávala na trh i cihly, hořečnatý vápenec "Chýnomag", stavební kámen, štěrk, drtě různé hrubosti a dle pamětníků vysoce kvalitní omítku pod obchodním jménem "Chýnomit".

Tradice vápenictví na Chýnovsku se udržela až do roku 1964, kdy bylo lámání vápence ukončeno a v lomu se nadále těžil již pouze materiál na výrobu kamenné drtě. Poslední vápenka v Pacově hoře byla zbourána v roce 1972. práce v lomu pokračovaly ještě do roku 1998, kdy byl proveden spolední clonový odstřel s pořadovým číslem 270. Opuštěný lom s blízkým okolím je nyní chráněn jako přírodní rezervace.

V současné době je z lokality Pacova hora, včetně Chýnovské jeskyně, zdokumentováno a popsáno 56 minerálů. Množství popsaných minerálů a neobyčejně pestré zastoupení minerálních asociací dělá z území Pacovy hory významnou lokalitu. Ve sbírkách národního muzea je krystal záhnědy vysoký 37cm nalezený právě v okolí Chýnova v 50. letech 20. století. Z lomu je popsána také odrůda pargasitu, který patří mezi hliníkem nejbohatší známé amfiboly. V poslední době zde byly zjištěny i projevy mineralizace tzv. alpských žil. Důležité a zajímavé ohledně této oblasti je, že více než třetina popsaných minerálů byla nalezena přímo v systému jeskyně. Přítomnost těchto minerálů často ovlivňuje i zbarvení stěn samotné jeskyně, což mohou návštěvníci osobně obdivovat. Tento nebývalý význam lokality z hlediska geologie a mineralogie dal podnět k vyhlášení Pacovy hory jako přírodní rezervace.

     Kamenolom  se nachází v těsné blízkosti. Jde o krásné místo, které lze projít pěšky a zkrátit si tak cestu k jeskyni, nebo vyjít po hraně lomu na vrchol a obdivovat z vyhlídky celé okolí. Pro nadšené cyklisty na horských či trialových kolech doporučujeme návštěvu kamenolomu z pohledu vyřádění se na sjezdech, výjezdech, kamenech a propadlinách v celém areálu.

     I na toto zajímavé místo, resp. zajímavá místa, můžete dojít pěšky, nebo dojet na kole od vlakového nádraží po značené turistické stezce a vyhnout se tak silnici. Pěšky jde o cca 30-45 minutovou procházku, na kole lze dorazit na místo za 15-20 minut.

Jak se k Pacové hoře a kamenolomu dostat?

Pacovu horu a kamenolom nemůžete minout cestou k jeskyni, u penzionu Pacovka se stačí podívat nebo vydat vpravo.

   Viadukt   ...

     V roce 1883 vybudovali italští dělníci železniční dráhu Tábor- Pelhřimov- Horní Cerekev, neboť bylo potřeba překonat náročný terén Českomoravské vrchoviny. Na této trati jsou postaveny kolem Chýnova čtyři pozoruhodné obloukové kamenné mosty po vzoru antických viaduktů. První z nich je u Dobronic, druhý mezi Chýnovem a Kloužovicemi, ten je zvláštní tím že není rovný, ale vede do oblouku. Třetí vede přes údolí Močítka v Chýnově a je největším kamenným mostem v Čechách. Další most je za Pořínským vlakovým nádražím a má půdorys do tvaru S. Výška mostů se pohybuje od 15 do 20 metrů. 

Započato s prací bylo 19. 8. 1886 a zároveň byly vykoupeny pozemky, přes které dráha vedla a bylo stanoveno trasování trati.  Celá stavba byla rozdělena na 4 úseky a přidělena několika stavitelům, přičemž chýnovský úsek byl protažen až do Tábora. Technickou vyspělost stavitelů této trati dodnes dokazují kamenné viadukty, kterými byla překonána hluboká údolí, především chýnovský na Močítkách 30 metrů vysoký a pořínský. Materiálem byl kámen, většinou žula, spojována vápennou maltou. Kámen se dobýval v blízkém lomu na Močítkách a to i pro viadukt v Kloužovicích. Celá stavba byla kompletně dokončena v roce 1888.

Jak navštívit tento most / tyto mosty?

Z Chýnova od vlakového nádraží je nejblíže právě ten největší ze zmiňovaných mostů. Můžete jej osobně vidět, pokud dojdete od vlaku k naší hospůdce a půjdete přes silnici stále rovně po polní cestě. Půjdete asi 10-15 minut, vlevo pod Vámi, resp. vedle Vás poběží železniční trať a na levé straně uvidíte most. Po stráni lze seběhnout dolů k potoku a vyfotit si most zdola. Někteří nadšenci z řad horolezců zkouší zdolat tento most,  což by se určitě vzhledem k bezpečnosti svojí i cestujících na trati nemělo, ale protože vyčnívající kameny jim poskytují určitou oporu a jde o značně adrenalinovou zábavu s nádherným výhledem na údolíčko, tak to někdo čas od času zkusí.

Další z mostů je poté pro obdivovatele k dispozici, pokud se dají od naší hospůdky zpět podél trati na opačnou stranu než je výše zmiňovaný most. Dojdete k železničnímu přejezdu a půjdete ještě asi 5 minut dolů z kopce po cestě podél silnice. Před sebou uvidíte začátek obce Kloužovice a pokud se před mostkem přes potok dáte doleva, již od silnice uvidíte tento druhý kamenný most.

   Močítka   ...

    Toto místo je známé všem občanům Chýnova a širokého okolí pro svoji malebnost. Jedná se o místo v jihovýchodní části obce Chýnov v údolíčku podél Chýnovského potoka, sevřené z jedné strany lesem a z druhé křovinatou strání. Zmíněný prostor má velmi starou historii, která dala tomuto místu také jméno. "Močítka" bylo místo, kde se máčelo prádlo, podle některých také len. Později to bylo klidné místečko pro občany města, kteří sem chodili na procházky, sedávali na lavičkách, na malém hřišti pod skálou hráli míčové a jiné hry, chodili sem cvičit, scházeli se zde a chodili se koupat do studeného avšak křišťálově čistého potoka, ve kterém dle pamětníků dříve žila spousta raků.

Dnes je toto místo oblíbenou zastávkou pro pěší turisty, místní sem chodí na procházky, projíždí tudy cyklisté kteří si krátí cestu lesem od kamenného mostu nebo hřbitova směrem k jeskyním. I dnes je zde možné hrát nohejbal, tenis, volejbal, nebo si zacvičit na hrazdě. Navíc pokud podniknete cestu podél potoka, setkáte se s řadou informačních tabulí, které Vás seznámí s místní flórou, faunou a historií.

Jak se dostat na Močítka?

Na náměstí za školou necháte auto (cesta je jen pro pěší nebo cyklisty) a půjdete nebo pojedete na kole cestou za základní školou pod hřbitovem, přes lávku přes potok a dáte se vlevo. Cesta Vás zavede až přímo na Močítka, odkud můžete pokračovat po značené turistické trase dále až k jeskyni.

   Vila Františka Bílka   ...

     V Chýnově se narodil a žil významný sochař přelomu 19. a 20. století pan František Bílek. František Bílek, sochař, grafik, architekt a výtvarník, vrcholný predstavitel sochařské symbolistiky začal tvořit v druhé polovině 19.století a své dílo dovršil v první polovině století dvacátého. Jeho dílo najdeme v řadě galerií ale také na mnoha jiných místech (sochy v Kolíně, Praze, Táboře, Bílkův dům v Praze u Chotkových sadů). Svému rodišti, a také místu svého posledního odpočinku zanechal hodnotnou sochařskou výzdobu na místním hřbitově a také vilu dle vlastního návrhu, která dnes slouží jako galerie s díly figurálními, ale také s předměty užitého umění dle jeho vlastního návrhu. Prohlídku lze podniknout od 15.5. do 15.10. denně mimo pondělí, mimo toto období lze návštevu objednat také telefonicky na tel. čísle  381 297 624. V Údolní ulici č.p.107  je rodný dům Františka Bílka. V téže ulici je umělcův dům, který on sám prý nazýval  "chaloupka". 

Kde to v Chýnově najdeme?

Pokud přijedete od Prahy/Tábora, tak hned jakmile minete čerpací stanici (vpravo) zpomalte a hlídejte odbočku vlevo (je to ulice hned za objektem kde se prodávají militárie).

Pokud přijedete od Pelhřimova/Brna, tak projedete Chýnovem směrem na "Tábor" a po sjezdu z kopce (rybník bude vlevo pod kopcem) se budete držet vpravo, na první křižovatce (před objektem s militáriemi) se dáte opět vpravo a sjedete kousek ulicí níže a jste na místě.

   HŘBITOV   ...

     Nejvýznamnějším rodákem města, na něhož jsou místní občané náležitě hrdi, je sochař a grafik František Bílek. Rodný dům, který si dal přestavět podle vlastního návrhu, je dnes muzeem věnovaným jeho osobě (i vila v Praze, kde bydlel, byla postavena podle jeho vlastního návrhu a stala se jeho památníkem). V Chýnově se usadil a pracoval po svém návratu z Prahy, na počátku německé okupace. A zde také v roce 1941 zemřel. Pohřben je na místním hřbitově pod vlastnoručně zhotoveným pomníkem v podobě anděla v nadživotní velikosti. Jeho dílem je i několik dalších pomníků, o nichž získáme bližší informace včetně vyobrazení na hřbitovní informační tabuli.

Na chýnovském hřbitově  (otevřen do 20 hod.)  se nachází řada plastik výše zmiňovaného umělce, jejichž seznam s plánkem najdete na informační tabuli. Před monumentální sochou  "Modlitba nad hroby"  leží Bílkuv hrob. Jeho sochy zdobí některé hroby na místním hřbitově, kde je sám pochován pod svým dílem.

   Homole   ...

     Tento kopec vysoký 665 metrů nad mořem, je také velmi častým turistickým místem. K tomuto místu je velmi dobrý přístup především směrem od Chýnova a to buď po úzké kamenité silnici, nebo po modré či červené stezce. Celou trasu lze velmi dobře projet až na Homoli také na kole, což vřele doporučuji především po modré stezce.

   přírodní  park  Polánka    ...

    Tato oblast je překrásnou zalesněnou oblastí nedaleko Chýnova, nejbližší obce v těsném sousedství tohoto přírodního parku jsou Hartvíkov, Chotčiny, Pohnánec, Pohnání, Domamyšl a Rodná, které tvoří jakou si hranici kolem. Jedná se o velmi krásné a chráněné místo, které lze využít především pro pěší turistiku a relaxaci v panenské přírodě.

   CHÝNOVSKÝ ZÁMEK A KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE   ...

    Zámek i kostel stojí nedaleko sebe v těsné blízkosti náměstí. O místě, kde dnes stojí město Chýnov, píše již kronikář Kosmas, který uvádí, že zde koncem desátého století našeho letopočtu měli strážní hrad Slavníkovci. Až o něco později (ve třináctém století) zde byl vystavěn gotický hrad, který byl v letech 1729 a 1730 přestavěn na barokní zámek, který obklopuje velká anglická zahrada. Dnes zámek slouží seniorům. Kromě zámku zde najdeme i kostel Nejsvětější Trojice, který byl vystavěn v letech 1667 až 1670 v gotickém slohu. Do součastné barokní podoby byl přestavěn v roce 1727. Konají se zde bohoslužby a je to také hezké poutní místo.

   Chýnovský pivovar   ...

    Chýnovský pivovar býval dominantou města a pivo bylo vyhlášené široko daleko. Pamětníci ještě dnes hovoří o naprosto vynikající chuti piva a skutečně vyhlášené kvalitě tohoto tekutého chleba.

Budova pivovaru se nachází vedle kostela hned u hlavní silnice. Historické prameny hovoří o tom, že pan Jan Malovec kdysi pozval do Chýnova slavného rybníkáře Jana Krčína z Jelčan, aby mu postavil vodovod ale také roku 1581 nechal vybudovat pivovar. Chýnovské pivo bylo vyhlášené široko daleko pro svoji chuť a říz, čemuž vděčilo místnímu zdroji vody, která byla získávána z vápencových jeskyní. Místní pivo se zde vařilo a samotný pivovar fungoval přibližně až do roku 1950.

Bohužel dnes je tato stavba ve velmi špatném stavu a celá budova nejen zvnějšku ale také zevnitř, především hluboké a několikapatrové sklepy, téměř zničené. Sklepy jsou samozřejmě nepřístupné, ale pamětníci hovoří o sklepeních do kterých zajížděly koňské povozy s ledem a surovinami. Je veliká škoda, že město potažmo stát a také nezodpovědní vlastníci nechali tuto dominantu a tak historicky cennou ikonu Chýnova zničit.